Co je zabijákem přehlednosti grafu – pohled pod lupou

Pokud chceme zobrazit číselné údaje, je lepší tabulka nebo graf? Říkáte graf? Souhlasím, graf zvyšuje přehlednost sdělovaných informací, tj. je lepší když například vidíme různě velké sloupce než řadu čísel. Každá mince má ovšem dvě strany. Pokud potřebujeme přesnější znalost jednotlivých hodnot, spolehneme se raději na tabulku nebo musíme náš graf obohatit popisky dat, případně tabulkou dat pod grafem. Rovněž je důležité zmínit, že dobře sestavená tabulka je tisíckrát lepší než špatně navržený graf.

Co se týká tématu tvorby grafů, je mnohdy podceňováno.  I v profesionální sféře občas narazíme na špatně navržené grafy, na jejichž rozluštění si v horším případě musíme vzít k dispozici textový popisek nebo samotnou tabulku.

Odstrašující případy – tomuto se vyhněte!

Představme si prodejce automobilů, který se rozhodl ceny aktuálně prodávaných automobilů zakreslit do sloupcového grafu. Na první pohled se to může jevit jako klasické vyobrazení cen automobilů – čím větší sloupec, tím dražší auto. Ano, pokud by prodejce opravdu chtěl přilákat zákazníky, kteří chtějí vidět, která auta jsou nejlevnější a která patří mezi ty, které už se mohou ohřívat v garáži jen těch majetnějších lidí, pak graf splnil účel. Položím vám pár otázek. Je dražší Volkswagen nebo Škoda Superb? Je dražší Mercedes nebo Porsche? Teď by se po ruce hodila velká lupa a pravítko. Jak dobře jsem schopen odhadnout, kolik stojí např. Porsche? 2 100 000 nebo 2 200 000? Nebo je to detail a 100 000 Kč je pár drobných? Z tohoto grafu lze tedy odečítat hodnoty jen velmi obtížně a rovněž je téměř nemožné porovnávat hodnoty sloupců. Je tomu tak proto, že mícháme do jediného grafu údaje ve velkých číselných rozpětích. Z toho plyne velká nepřesnost. Nejjednodušší řešení tohoto případu je rozdělení do dvou samostatných grafů, jednoho pro dražší vozy a druhého pro levnější. Zkuste si to a pak sami porovnejte.
Pro ty z vás, kteří bohužel lupu ani pravítko po ruce nemají, nabízím klíč k rozluštění, ať máte také správný požitek z grafu: Škoda Superb 512 200, Porsche911 2 145 800, Octavia 482 400, Nissan350Z 982 100, Golf 502 000, Porsche 911AX 2 380 000, Mercedez Benz 2 115 000.
graf2

 

Nyní nám ukazuje korporátní firma její investice do výrobku a následnou hodnotu měsíčního výnosu z tohoto výrobku. U tohoto grafu je podobná situace jako u předešlého, ale s jedním podstatným rozdílem. Nízká hodnota a vysoká hodnota patří k jednomu výrobku, tzn. tento případ je nejefektivnější řešit vytvořením ještě jedné vedlejší osy.Záměrem tohoto grafu bude s největší pravděpodobností ukázat, která investice se nám v porovnání s ostatními investicemi nejvíce vyplatila. Jak velké byly jednotlivé výnosy. Dané kritérium na následujícím obrázku splňuje druhý graf v pořadí.

graf1.png

graf3.png

Vývoj ceny výrobků

grafspoj.png

Tomuto grafu kromě ekologického důvodu není co vytknou pouze v jednom případě. A sice v případě, kdy budeme chtít do grafu psát poznámky. Nutno ale zmínit, že to rozhodně není účelem grafu, jelikož k vysvětlení grafu slouží popisky, legenda, případně komentáře nebo poznámky vedle. Na nic jiného nemůže posloužit volné místo pod vykreslenou křivkou. Osa u každého grafu v excelu je volena automaticky od nuly, což zejména u spojnicových grafů nebývá vhodné. Naštěstí tento oříšek můžeme lehce rozlousknout. Stačí kliknout na svislou osu pravým tlačítkem myši, zvolit možnost Formát osy a tam pozměnit hodnotu minimum, která je ve výchozím nastavení nastavena na 0,0. V našem případě dobře vidíme, že nejnižší datový bod grafu nesahá pod 5000, proto můžeme jako minimum nastavit tuto hodnotu. Po nastavení této hodnoty dokonce zjistíme, že můžeme tuto úpravu ještě zoptimalizovat úpravou minima na 5500, nýbrž nejnižší datový bod je cca 5600. Pro lepší přehlednost ještě do grafu umístíme značky nebo popisky dat.

grafspoj2.png

Grafika u grafů

Poslední ukázka se věnuje graficky špatným návrhům grafů. Rozhodně každý není rozený grafik, takže nebudeme zabíhat do velkých detailů, která barva se hodí a naopak nehodí ke které, která barva ladí s jakým účelem použití daného grafu. To až pro zájemce v některém z dalších článků. Při grafickém návrhu můžeme i úplně ohrozit čitelnost grafu. Když použijeme např. málo kontrastní barvy. Ne na každém dataprojektoru, jenž bývá naším pomocníkem při prezentaci našich pracovních výsledků, je obraz tak zřetelný jako na našem monitoru, rovněž každá z barev může být zobrazena na projektoru s lehce odlišným odstínem. Proto volíme kontrastní barvy pozadí a jednotlivých datových řad. Pokud zobrazujeme více datových řad ve sloupcovém grafu, je také vhodné volit v kontrastním barevném poměru i sloupce jednotlivých řad. Nyní se podívejte na obrázek výsečového grafu. I když podobný barevný návrh bývá zejména v dřívějších verzích excelu propagován jako doporučený styl grafu, z hlediska přehlednosti a výše uvedených důvodů se rozhodně nedá doporučit.

grafvysec.png

3D grafy – nenápadná zhouba přehlednosti

Na závěr něco o tajuplné zhoubě. Tu nenápadnou zhoubu přehlednosti představuje 3D graf. Ano, ty populární grafy, které v žádné z našich prezentací „nesmí chybět“. Proč 3D grafy vůbec vznikly a proč jsou tak populární? Protože je mnohem zajímavější umístit do prezentace kreativní, originální, graficky modernější a atraktivní graf, než jen strohý, stereotypní a nudný 2D graf. Není všechno zlato, co se třpytí a na tento typ grafu toto přísloví nečekaně sedne. Když obrázek tohoto grafu naše oči spatří, v prvním okamžiku ho vnímají jako kvalitní profesionální návrh, mnohem přehlednější způsob zobrazení než klasické grafy. Při zkoumání reálných dat však začneme trochu bádat a pokládat si podobné otázky: „Je větší zisk za rok 2004 nebo 2008? Kolik tedy byl zhruba ten zisk v roce 2004, dejme tomu 80 000, nebo možná spíš 90 000, je už to docela blízko jednotce 100 000.“ Ano tyto otázky jsou oprávněné a možná vám něco připomínají. Však podívejme se zpět na graf prodejce automobilů. Hlavní zradou 3D grafu z hlediska psychologie je, že lidský mozek má tendenci vnímat vzdálené datové řady jako větší a to ještě více způsobuje zkreslený pohled na velikosti jednotlivých datových řad. Navíc je možné, že některé datové řady při špatně zvolené perspektivě budou zakryty. Vlastně, proč si nevyzkoušet klamné vlastnosti 3D grafu v praxi. Níže je obrázek 2D grafu a 3D grafu pro naprosto shodnou situaci. Zakryjte si rukou 2D graf a následně pomocí 3D grafu odpovězte na tyto otázky: „Jaká je přibližná hodnota v místě B za měsíc květen? Za měsíc duben je větší výdělek v místě A nebo B? Jaké místo má průměrně největší zisky? Říkáte to zadní? Vzpomeňte si, co jsme si říkali o lidském vnímání.“ Tak jak jste byli úspěšní? Jestli moc ne, nezoufejte! Rozhodně to nebylo vaší vinou, ale vinou špatně zvoleného grafu.
3d.png
2d.png